VB.Net Arrays: String, Dynamic with EXAMPLES

Obsah:

Anonim

Co je to pole?

Pole je datová struktura používaná k ukládání prvků stejného datového typu. Prvky jsou seřazeny postupně, přičemž první prvek je v indexu 0 a poslední prvek v indexu n-1, kde n je celkový počet prvků v poli.

V tomto výukovém programu se naučíte:

  • Co je to pole?
  • Jak deklarovat a inicializovat pole
  • Pole pevné velikosti
  • Dynamická pole
  • Načítání obsahu pole
  • Přidání nových prvků do pole
  • Mazání pole
  • Funkce Split
  • Funkce spojení

Jak deklarovat a inicializovat pole

Ve VB.NET jsou pole deklarována pomocí příkazu Dim. Například:

Dim myData() As Integer

Ve výše uvedeném příkladu jsme definovali pole s názvem myData a mělo by obsahovat prvky celočíselného datového typu. Následující příklad ukazuje, jak můžeme deklarovat pole pro uložení řetězcových prvků:

Dim myData(10) As String

Definovali jsme pole s názvem myData pro uložení 10 řetězců.

Můžeme inicializovat pole v době jejich deklarace. Například:

Dim myData() As Integer = {11, 12, 22, 7, 47, 32}

Deklarovali jsme pole myData a přidali jsme k němu 6 celočíselných prvků. To lze provést také pro případ řetězců:

Dim students() As String = {"John", "Alice", "Antony", "Gloria", "jayden"}

Vytvořili jsme pole s názvem studenti a přidali jsme k němu 5 jmen.

Pole pevné velikosti

Pole s pevnou velikostí obsahuje pevný počet prvků. To znamená, že musíte definovat počet prvků, které bude obsahovat během své definice. Předpokládejme, že potřebujete pole, které pojme pouze 3 jména studentů. Pole můžete definovat a inicializovat následujícím způsobem:

Dim students(0 to 2) As Stringstudents(0) = "John"students (1) = "Alice"students (2) = "Antony"

Začali jsme deklarováním řetězcového pole s názvem studenti. 0 až 2 deklaruje, že pole bude ukládat prvky z indexu 0 do indexu 2, což znamená, že budeme mít celkem 3 prvky.

K přidání prvků do pole jsme použili název pole a určili index, ve kterém bude prvek uložen. Například jméno John bude uloženo v indexu 0 pole, což znamená, že bude tvořit první prvek pole. Antony bude posledním prvkem pole.

Dynamická pole

Toto je pole, které pojme libovolný počet prvků. Velikost pole se může kdykoli zvětšit. To znamená, že můžete do pole přidat nové prvky, kdykoli chceme. Abychom to demonstrovali, definujme nejprve pole celých čísel:

Dim nums() As Integer

Definovali jsme celé číslo s názvem nums. Nyní musíte do pole přidat dva prvky, přičemž budete mít prostor pro jeho změnu velikosti. Musíte použít příkaz ReDim následujícím způsobem:

ReDim nums(1)nums(0) = 12nums(1) = 23

Naše pole má nyní dva prvky v indexech 0 a 1. Musíme do něj přidat třetí prvek v indexu 3 při zachování dvou prvků, které již má. Můžeme to udělat následovně:

ReDim Preserve nums(2)nums(2) = 35

Pole má nyní tři prvky.

Načítání obsahu pole

Načítání znamená přístup k prvkům pole. Pro přístup k prvku pole používáme jeho index. Ukážeme to na příkladu.

Krok 1) Začněte vytvořením nové konzolové aplikace.

Krok 2) Přidejte do aplikace následující kód:

Module Module1Sub Main()Dim students(0 to 2) As Stringstudents(0) = "John"students(1) = "Alice"students(2) = "Antony"Console.WriteLine("First student is {0} ", students(0))Console.WriteLine("Second student is {0} ", students(1))Console.WriteLine("Third student is {0} ", students(2))Console.ReadKey()End SubEnd Module

Krok 3) Spusťte kód kliknutím na tlačítko Start na panelu nástrojů. Zobrazí se následující okno:

Použili jsme následující kód:

Vysvětlení kódu:

  1. Vytváření modulu s názvem Module1.
  2. Vytvoření hlavního dílčího postupu.
  3. Vytváření pole s názvem studenti k ukládání řetězcových prvků. Pole bude ukládat prvky od indexu 0 do indexu 2, což znamená, že bude mít celkem 3 prvky.
  4. Přidání jména John jako prvního prvku pole, to znamená John uloženého v indexu 0.
  5. Přidání jména Alice jako druhého prvku pole, tj. Alice uložené v indexu 1.
  6. Přidání jména Antony jako třetího prvku pole, tj. Antony uloženého v indexu 2.
  7. Tisk části textu a prvku uloženého v indexu 0 studentů pole na konzole. The students (0) helps us access the element at index 0 of the array named students.
  8. Tisk textu a prvku uloženého v indexu 1 studentů pole na konzole. The students (1) helps us access the element at index 1 of the array named students.
  9. Tisk textu a prvku uloženého v indexu 2 studentů pole na konzole. The students (2) helps us access the element at index 2 of the array named students.
  10. Pozastavení okna konzoly čeká nebo uživatel musí zavřít okno.
  11. Konec dílčího postupu.
  12. Konec modulu.

Přidání nových prvků do pole

K tomu dojde, pouze pokud máte dynamické pole. Pokud jste deklarovali dimenzionální pole pevné velikosti a je plné prvků pole, nemůžete do něj přidat nové prvky. Následující příklad ukazuje, jak přidat nové prvky do dynamického pole:

Krok 1) Začněte vytvořením nové konzolové aplikace.

Krok 2) Přidejte do aplikace následující kód:

Module Module1Sub Main()Dim nums() As IntegerReDim nums(1)nums(0) = 12nums(1) = 23For x = 0 To nums.Length - 1Console.WriteLine("Initial array element: {0}", nums(x))NextReDim Preserve nums(2)nums(2) = 35For x = 0 To nums.Length - 1Console.WriteLine("Final array element: {0}", nums(x))NextConsole.ReadKey()End SubEnd Module

Krok 3) Klepnutím na tlačítko Start na panelu nástrojů spustíte kód. Měli byste získat následující okno:

Použili jsme následující kód:

Vysvětlení kódu:

  1. Vytváření modulu s názvem Module1.
  2. Vytvoření hlavního dílčího postupu.
  3. Vytvoření pole s názvem nums pro uložení celočíselných hodnot.
  4. Určením, že výše uvedené pole uloží dva prvky, tj. Na index 0 a 1, a zároveň umožní prostor pro změnu velikosti.
  5. Přidání prvku 12 do indexu 0 čísel čísel.
  6. Přidání prvku 23 do indexu 1 čísel polí.
  7. Pomocí smyčky for vytvoříme proměnnou x, která nám pomůže iterovat od prvního do posledního prvku čísla pole. Všimněte si, že pole má nyní dva prvky, 12 a 23.
  8. Tisk textu a prvků pole na konzole.
  9. Ukončení smyčky for a přechod na další část kódu.
  10. Změňte velikost čísel pole tak, aby umožňovala prvky v indexech 0 až 2. Nyní bude moci ukládat 3 prvky místo 2. Klíčové slovo Zachovat nám pomáhá udržovat aktuální prvky pole, tj. 12 a 23.
  11. Přidání prvku 35 do indexu 2 pole. Pole má nyní tři prvky, 12, 23 a 35.
  12. Pomocí smyčky for vytvoříme proměnnou x, která nám pomůže iterovat od prvního do posledního prvku čísla pole. Všimněte si, že pole má nyní tři prvky, 12, 23 a 35.
  13. Tisk textu a prvků pole na konzole.
  14. Ukončení smyčky for a přechod na další část kódu.
  15. Pozastavte okno konzoly a čekejte, až uživatel zavře okno.
  16. Konec dílčího postupu.
  17. Konec modulu.

Odstranění pole

Doporučuje se, abyste pole vymazali, až s ním skončíte, zejména když se jedná o dynamické pole. To vám pomůže uvolnit místo v paměti.

Chcete-li pole odstranit, stačí zavolat příkaz Vymazat a za ním název pole. Například:

Dim nums(1) As Integernums(0) = 12nums(1) = 23Erase nums

Deklarovali jsme pole celých čísel s názvem nums a přidali jsme k němu dva prvky. Příkaz Vymazat čísla vymaže pole.

Funkce Split

Funkce rozdělení, kterou poskytuje Visual Basic .NET, nám pomáhá rozdělit řetězec na části a udržovat je v poli. Následující příklad ukazuje, jak používat tuto funkci:

Krok 1) Vytvořte novou konzolovou aplikaci.

Krok 2) Přidejte do aplikace následující kód:

Module Module1Sub Main()Dim myarray() As StringDim guru99 As StringDim x As Integerguru99 = "Welcome, to, Guru99"myarray = Split(guru99, ", ")For x = LBound(myarray) To UBound(myarray)Console.WriteLine(myarray(x))NextConsole.ReadKey()End SubEnd Module

Krok 3) Spusťte kód kliknutím na tlačítko Start na panelu nástrojů. Měli byste získat následující okno:

Použili jsme následující kód:

Vysvětlení kódu:

  1. Vytváření modulu s názvem Module1.
  2. Zahájení hlavního dílčího postupu.
  3. Vytváření pole s názvem myarray pro uchování řetězcových hodnot.
  4. Vytvoření řetězcové proměnné s názvem guru99.
  5. Vytvoření celočíselné proměnné s názvem x.
  6. Přiřazení řetězce proměnné guru99.
  7. Rozdělte řetězec výše na části a umístěte je do pole s názvem myarray. „,“ (Čárka) je oddělovač, proto jej funkce split použije k označení konce různých částí řetězce.
  8. Použití proměnné x k iteraci polem s názvem myarray. LBound a UBound určují dolní hranice a horní hranice pole.
  9. Tisk hodnot pole s názvem myarray na konzole.
  10. Ukončení smyčky for a

Funkce spojení

Funkce join nám pomáhá spojit více polí do jednoho řetězce. Následující příklad to ukazuje:

Krok 1) Začněte vytvořením nové konzolové aplikace.

Krok 2) Přidejte do aplikace následující kód:

Module Module1Sub Main()Dim students(0 To 2) As Stringstudents(0) = "John"students(1) = "Alice"students(2) = "Antony"Dim classmates As Stringclassmates = Join(students, ", ")Console.WriteLine(classmates)Console.ReadKey()End SubEnd Module

Krok 3) Spusťte kód kliknutím na tlačítko Start na panelu nástrojů:

Použili jsme následující kód:

Vysvětlení kódu:

  1. Vytváření modulu s názvem Module1.
  2. Vytvoření hlavního dílčího postupu.
  3. Vytvoření pole s názvem studenti, které obsahuje 3 řetězcové hodnoty.
  4. Přidání jména John k indexu 0 pole.
  5. Přidání jména Alice do indexu 1 pole.
  6. Přidání jména Antony do indexu 2 pole.
  7. Definování proměnné s názvem spolužáci datového typu řetězce.
  8. Spojení všech prvků studentů pole a jejich oddělení pomocí,, (čárka). Výsledek této operace bude přiřazen proměnným spolužákům.
  9. Tisk obsahu proměnné spolužáků na konzole.
  10. Pozastavení okna konzoly a čekání, až uživatel zavře okno.
  11. Ukončení hlavního dílčího postupu.
  12. Ukončení modulu.

souhrn

  • Pole se používají k ukládání datových prvků, které patří ke stejnému datovému typu.
  • Dynamické pole umožňuje uživateli změnit jeho velikost přidáním dalších prvků. Příkaz ReDim použijete k přidání prvků do existujícího pole
  • Velikost pole pevné velikosti nelze změnit.
  • Prvky pole jsou seřazeny pomocí indexů, přičemž první prvek je na indexu 0 a poslední prvek na indexu n-1, kde n je celkový počet prvků pole.
  • Pole lze odstranit pomocí funkce Vymazat
  • K rozdělení nebo připojení řetězcového pole můžete použít funkce split a join