Testy jsou seskupeny podle toho, kde jsou přidány v SDLC, nebo podle úrovně podrobností, které obsahují. Obecně existují čtyři úrovně testování: testování jednotek, testování integrace, testování systému a akceptační testování. Účelem úrovní testování je provést systematické testování softwaru a snadno identifikovat všechny možné testovací případy na určité úrovni.
Existuje mnoho různých úrovní testování, které pomáhají kontrolovat chování a výkon při testování softwaru. Tyto úrovně testování jsou navrženy tak, aby rozpoznaly chybějící oblasti a odsouhlasení mezi stavy životního cyklu vývoje. V modelech SDLC existují charakterizované fáze, jako je shromažďování požadavků, analýza, návrh, kódování nebo provádění, testování a nasazení. Všechny tyto fáze procházejí procesem úrovní testování softwaru.
Úrovně testování
V testování softwaru existují hlavně čtyři úrovně testování:
- Testování jednotek : kontroluje, zda softwarové komponenty plní funkce nebo ne.
- Testování integrace : kontroluje tok dat z jednoho modulu do ostatních modulů.
- Testování systému : vyhodnocuje funkční i nefunkční potřeby testování.
- Acceptance Testing : kontroluje splnění požadavků specifikace nebo smlouvy při dodání.
Každá z těchto úrovní testování má konkrétní účel. Tato úroveň testování poskytuje hodnotu životnímu cyklu vývoje softwaru.
1) Testování jednotky:
Jednotka je nejmenší testovatelná část systému nebo aplikace, kterou lze kompilovat, označit jako oblíbené, načíst a spustit. Tento druh testování pomáhá testovat každý modul samostatně.
Cílem je otestovat každou část softwaru oddělením. Kontroluje, zda komponenta plní funkce nebo ne. Tento druh testování provádějí vývojáři.
2) Testování integrace:
Integrace znamená kombinování. Například v této fázi testování jsou různé softwarové moduly kombinovány a testovány jako skupina, aby se zajistilo, že je integrovaný systém připraven na testování systému.
Integrační testování kontroluje tok dat z jednoho modulu do ostatních modulů. Tento druh testování provádějí testeři.
3) Testování systému:
Testování systému se provádí na kompletním integrovaném systému. Umožňuje kontrolu souladu systému podle požadavků. Testuje celkovou interakci komponent. Zahrnuje testování zátěže, výkonu, spolehlivosti a zabezpečení.
Testování systému nejčastěji závěrečný test k ověření, že systém splňuje specifikaci. Vyhodnocuje funkční i nefunkční potřebu testování.
4) Přejímací zkoušky:
Akceptační testování je test prováděný za účelem zjištění, zda jsou splněny požadavky specifikace nebo smlouvy podle jejího dodání. Akceptační testování v zásadě provádí uživatel nebo zákazník. Do tohoto procesu však mohou být zapojeni i další akcionáři.
Další typy testování:
- Regresní testování
- Buddy testování
- Alfa testování
- Beta testování
Závěr:
- Úroveň testování softwaru je proces, při kterém se testuje každá jednotka nebo součást softwaru / systému.
- Primárním cílem testování systému je vyhodnotit shodu systému se specifikovanými potřebami.
- V softwarovém inženýrství jsou čtyři hlavní úrovně testování Unit Testing, Integration Testing, System Testing a Acceptance Testing.