Prohlášení případu C ++ přepínače s PŘÍKLADEM

Obsah:

Anonim

Co je přepínač?

Příkaz switch pomáhá při testování rovnosti proměnné proti sadě hodnot. Každá porovnávaná hodnota je známá jako případ.

Zobrazit přepínač jako prohlášení o vícecestné větvi. Můžete posunout provedení programu do různých částí na základě hodnoty výrazu.

V tomto výukovém programu C ++ se naučíte:

  • Co je přepínač?
  • Kdy použít přepínač?
  • Zlomové klíčové slovo
  • Syntax
  • Příklad 1
  • Příklad 2

Kdy použít přepínač?

Přepínač je podobný if

... jinak ... pokud žebřík. Generuje však čistší a snadno srozumitelný kód. Přepínač je také rychlejší ve srovnání s žebříčkem if… else… if. Příkaz switch použijte, když potřebujete porovnat hodnotu proměnné se sadou dalších hodnot.

Zlomové klíčové slovo

Klíčové slovo break se používá uvnitř příkazu switch. Zabraňuje spuštění kódu v dalším případě. Ukončí sekvenci příkazů.

Když kompilátor C ++ narazí na klíčové slovo break, provádění přepínače se ukončí a ovládací prvek přeskočí na řádek, který následuje po příkazu switch. Použití příkazu break v přepínači je volitelné. Pokud není použito, provádění pokračuje k dalšímu případu.

Syntax

Zde je syntaxe příkazu switch:

switch (variable){case 1:break;case 2:break;default:}

Výše uvedené parametry jsou vysvětleny níže:

  • Proměnná: Toto je proměnná, pro kterou má být provedeno srovnání.
  • Případ: Existuje mnoho případů. Každý porovnává proměnnou s jinou hodnotou.
  • Přerušení: Toto klíčové slovo znemožňuje pokračovat v provádění dalšího příkazu případu.
  • Výchozí: Toto je volitelné. Uvádí, co je třeba udělat, hodnota proměnné neodpovídá žádnému případu.

Příklad 1

#includeusing namespace std;int main(){int x = 20;switch (x){case 10:cout<<"X is 10"; break;case 20:cout << "X is 20"; break;case 30:cout << "X is 30"; break;default:cout<<"X is not 10, 20 or 30"; break;}return 0;}

Výstup:

Zde je snímek obrazovky s kódem:

Vysvětlení kódu:

  1. Včetně souboru záhlaví iostream v našem kódu. Umožní nám to číst a zapisovat do konzoly.
  2. Včetně std namespace, aby bylo možné používat jeho třídy a funkce bez jeho volání.
  3. Volání funkce main (), do které by měla být přidána logika programu.
  4. {Označuje začátek těla funkce main ().
  5. Deklarace proměnné x a její inicializace na 20.
  6. Použití příkazu switch a předání argumentu x do něj. To znamená, že musíme porovnat hodnotu proměnné x se sadou dalších hodnot.
  7. Začátek značky na těle přepínače.
  8. Porovnání hodnoty proměnné x s hodnotou 10.
  9. Příkaz, který má být proveden, pokud je výše uvedený případ pravdivý, tj. Pokud x je 10. Přerušení zabrání pokračování provádění v dalším případě.
  10. Porovnání hodnoty proměnné x s hodnotou 20.
  11. Příkaz, který se má provést, pokud je výše uvedený případ pravdivý, tj. Pokud je x 20. Přerušení zabrání pokračování provádění v dalším případě.
  12. Porovnání hodnoty proměnné x s hodnotou 30.
  13. Příkaz, který se má provést, pokud je výše uvedený případ pravdivý, to znamená, že pokud je x 30. Přerušení zabrání pokračování provádění v dalším případě.
  14. Výchozí hodnota nám pomáhá určit, co je třeba udělat, pokud hodnota proměnné x není 10, 20 nebo 30.
  15. Příkaz, který se má provést, pokud výše uvedené případy nejsou pravdivé, tj. Pokud x není 10, 20 nebo 30.
  16. Konec těla příkazu switch.
  17. Funkce main () by měla vrátit hodnotu, pokud program běží dobře.
  18. Konec těla funkce main ().

Příklad 2

#include using namespace std;int main() {int choice;cout << "Enter 1, 2 or 3: ";cin>> choice;switch (choice){case 1:cout << "Choice 1"; break;case 2:cout << "Choice 2"; break;case 3:cout << "Choice 3"; break;default:cout << "Not 1, 2 or 3"; break;}}

Výstup:

Zde je snímek obrazovky s kódem:

Vysvětlení kódu:

  1. Včetně souboru záhlaví iostream v našem kódu. Umožní nám to číst a zapisovat do konzoly.
  2. Včetně std namespace, aby bylo možné používat jeho třídy a funkce bez jeho volání.
  3. Volání funkce main (), do které by měla být přidána logika programu. {Označuje začátek těla funkce main ().
  4. Deklarace celočíselné proměnné s názvem choice.
  5. Tisk textu na konzole.
  6. Výzva uživateli k zadání hodnoty volby.
  7. Použití příkazu switch a předání volby argumentu. To znamená, že musíme porovnat hodnotu volby proměnné se sadou dalších hodnot.
  8. Začátek značky na těle přepínače.
  9. Porovnání hodnoty volby proměnné s hodnotou 1.
  10. Příkaz, který má být proveden, pokud je výše uvedený případ pravdivý, tj. Pokud je volba 10. Přerušení zabrání pokračování provádění v dalším případě.
  11. Porovnání hodnoty volby proměnné s hodnotou 2.
  12. Příkaz, který má být proveden, pokud je výše uvedený případ pravdivý, tj. Pokud je volba 2. Přerušení zabrání pokračování provádění v dalším případě.
  13. Porovnání hodnoty volby proměnné s hodnotou 3.
  14. Příkaz, který má být proveden, pokud je výše uvedený případ pravdivý, tj. Pokud je volba 3. Přerušení zabrání pokračování provádění v dalším případě.
  15. Výchozí nastavení nám pomáhá určit, co je třeba udělat, pokud hodnota volby proměnné není 1, 2 nebo 3.
  16. Příkaz, který má být proveden, pokud výše uvedené případy nejsou pravdivé, tj. Pokud volba není 1, 2 nebo 3.
  17. Konec textu příkazu switch.
  18. Konec těla funkce main ().

souhrn

  • Příkaz switch nám pomáhá vytvořit jednoduchý, pokud ... jiný ... pokud žebřík.
  • Příkaz switch má jasnou a jednoduchou syntaxi, než kdyby… else… if ladder.
  • Příkaz switch by měl být použit, když potřebujete porovnat hodnotu proměnné se sadou dalších hodnot.
  • Hodnoty se přidávají k příkazům case.
  • Klíčová slova break zastaví provádění od pokračování k dalšímu případu.
  • Volitelná výchozí část se používá k určení akce, která má být provedena, pokud není uzavřen žádný případ.